MMAlife.cz Keep calm and MMA
Podobné články
„Limity a omezení jsou pouze ve vaší hlavě.“ Častá rada úspěšných lidí a duchovních vůdců, ze které se stalo téměř všeobecně známé klišé.
Někdy ovšem stojí za to se nad tím zamyslet.
Na problém 9 bodů jsem narazil v knize Život samá pohroma, jejímž autorem je profesor medicíny a zakladatel Kliniky proti snižování stresu Jon Kabat-Zinn.
Limity nastavené pouze ve své mysli pozoruji už nějakou dobu, nicméně tato úloha mi to pomohla ilustrovat pro lepší pochopení.
Podívejte se na obrázek devíti bodů, můžete si ho klidně překreslit na papír.
Úkolem je spojit všechny tyto body pomocí čtyř rovných čar, aniž byste zvedli tužku z papíru a aniž byste použili stejnou trasu.
Kdo určuje, co můžeme a nemůžeme?
Povedlo se vám hlavolam vyluštit? Údajně ho vyluští pouze cca 25 % dotázaných a i těm to zabere poměrně velké množství času. Přitom je řešení velice jednoduché. Než se na něj podíváte, zkuste nad tím ještě chvíli přemýšlet.
Své limity často nastavujeme podle předem připravených šablon (filtrů). Ty získáváme z prožité zkušenosti z minulosti nebo dokonce od jiných lidí.
Vlastní prožitky
Lidský mozek a jeho schopnost učit se z prožitých zkušeností je úžasná. Jistě nám to dalo velký evoluční náskok před ostatními živočichy a je to nezbytné i z důvodu našeho přežití nebo ochrany zdraví. Někdy to může být ale i na škodu.
Zápasník má první zápas v životě nebo se v nějakém zápase poprvé dostane pod tlak a tzv. mu dojde fyzička. Každý, kdo zápasí, si to už asi prožil. Nemusí to být ovšem nutně chyba špatné fyzické kondice. Roli hraje několik faktorů včetně narušení rytmu dechu, vyplavení adrenalinu, stres z prvního zápasu, přílišná tenze a podobně. Toto si člověk málokdy uvědomí a v mysli si celou situaci zaškatulkuje jako špatnou fyzičku.
Jistě uhodnete, co se pak stane, když půjde do dalšího zápasu.
Už dopředu si jeho mozek bude na základě předchozí zkušenosti myslet, že se situace bude opakovat. A to i přesto, že tentokrát je zápasník objektivně zkušenější a v lepší fyzické kondici než soupeř. Několikrát jsem byl svědkem, že tato představa lidi natolik svazovala, že nebyli vůbec schopní dostat se v zápasu do tempa nebo dokonce odešli fyzicky jen kvůli tomuto špatnému nastavení mysli.
Typickým příkladem také může být sparing se svým učitelem či lepším partnerem. Člověk má často v hlavě už předem nastavené, že prohraje, protože přece s lepším partnerem prohrává vždy. A tak se to také většinou stane.
Stejným způsobem mozek nastavuje šablony i ve vztazích a v práci. Někdo mě odmítl, takže mě odmítne i někdo jiný. Nepovýšili mě, takže příště mě také nepovýší. A tak dále, znáte to…
Od ostatních
Představte si, že jako dítě stojíte na okraji rozhledny a díváte se dolů. Zezadu k vám přijde rodič a ze srandy do vás strčí. Pro dospělého je to neškodná sranda, ale vy si v tu chvíli vytvoříte doživotní trauma a blok z výšek. Z toho důvodu budete mít i v dospělosti strach z výšek, aniž byste věděli proč. Ten vás pak může v lepším případě omezit o mnoho životních zážitků, v tom horším pak dokonce i profesně.
Podobné bloky mohou vzniknout i pouhým slovem.
Nedělej to, nedokážeš to, radši to ani nezkoušej…
Rodiče se často snaží své děti uchránit před prožitím špatných zkušeností. Neuvědomují si ale, co jim tím vlastně způsobí. Nejen, že jim v hlavě různými zákazy a příkazy nevědomky vytvářejí zbytečná omezení, ale také mohou zapříčinit to, že děti nebudou mít možnost se z těchto prožitků poučit. Ty je pak mohou dohnat až v dospělosti, kdy jim rodič už ale nebude na blízku.
Často se třeba setkávám s lidmi, kteří se bojí zpívat nebo hrát na hudební nástroje, i když je to jejich velký sen. A proč? Rodiče nebo prarodiče jim od mala tvrdí, ať raději nezpívají, protože nemají hudební sluch. Stejně tak může být v hlavě zablokovaný i úspěch ve sportu. Sportovec má prostě v hlavě nastavené, že nemůže být úspěšný jen z toho důvodu, že mu to někdo celý život říká.
Jak se bloků zbavit?
Existuje mnoho technik, které terapeuti používají pro odstranění těchto omezení. Prakticky všechny jsou založené na tom, že si člověk musí blok zvědomnit. Tedy si ho přiznat a odosobnit se od něj, nebo si ho znovu prožít a podívat se na něj již jinou optikou.
Zní to strašně jednoduše.
Jenže vznik těchto problémů si často nepamatujeme, protože k bloku mohlo dojít v raném dětství. Anebo si je naše mysl nechce uvědomit, protože je to nepříjemné našemu egu.
V té chvíli nastupují právě techniky jako hypnoterapie, regresní terapie nebo vizualizace. I pouhá meditace může být často velmi nápomocná. Každému, kdo to s vrcholovým sportem myslí vážně, bych osobně doporučil spolupracovat s psychoterapeutem a začít tyto procesy postupně odkrývat.
Leckdy může být velice účinné udržet si v každé situaci mysl začátečníka. A to tak, že ke všem problémům a úkolům se budeme snažit přistupovat tak, jako kdybychom se s nimi setkali úplně poprvé a předem si nebudeme vytvářet žádné předsudky a očekávání.
A jak je to vlastně s těmi 9 body?
Zpět k problému devíti bodů. Tento hlavolam se často používá i pro ilustraci myšlení mimo krabici.
Pojďme se podívat, jaké je řešení.
Opravdu jednoduché, nemyslíte? Možná si řeknete, že se může jednat o podvádění. Ve skutečnosti to ilustruje právě ta omezení, která jste si předem nastavili v hlavě.
Přemýšlejte o tom 🙂
